Hledání souvislostí a zkoumání „života“ věcí
Se studenty jsme navštívili výstavu Fragmenty paměti na Pražském hradě. Jedinečná expozice která propojuje historické artefakty spojené s Karlem IV. a současné umění, ukazuje, že minulost má k dnešku mnohem blíž, než si myslíme. Na výstavě se nás ujal nejlepší průvodce – architekt Norbert Schmidt, který se na přípravě výstavy podílel.
S výstavou jsme spojili i aktivní práci s obsahem – přemýšlení, tvorbu, hledání souvislostí a interpretování reality. Úkolem bylo:
Jaké to je obhajovat pravdu? Galileo Galilei o tom věděl své.
Jaké to je obhajovat pravdu? Galileo Galilei o tom věděl své.
Naše škola se na jeden den přenesla zpět v čase a proměnila se v prostor plný vědy, divadla i odvážných myšlenek. Na divadelním workshopu s režisérkou Tamarou Pomoriški jsme si vyzkoušeli, nejen jaké to je, být hercem, ale i filosofem.
Začali jsme improvizací. Ve dvojicích i samostatně jsme tvořili krátké scénky, kde hlavní roli hrály předměty, které pro nás mají nějaký význam. Někdy to bylo jednoduché, jindy pěkně zapeklité – ale vždycky zábavné. Poté jsme se pustili do objevování života Galilea Galilei. Sbírali jsme zajímavosti o jeho objevech, plnili úkoly a postupně skládali příběh člověka, který změnil pohled na vesmír.
Celý den vyvrcholil divadelním představením. V malých skupinách jsme nacvičili a zahráli klíčové momenty z Galileova života – včetně dramatické scény, kdy byl pod tlakem inkvizice donucen vzdát se svého přesvědčení o heliocentrismu.
Zjistili jsme, že pravda má svou cenu a že spolupráce v týmu je klíčová. Nejvíc nás bavilo, že jsme si mohli vše sami vyzkoušet. Pochopili jsme, že i historie se dá učit zážitkem, na který jen tak nezapomeneme.
Děkujeme Tamaře Pomoriški za inspirativní projektový den!
Rozvíjíme schopnost porozumět sobě i druhým a obstát v každodenních vztazích a situacích.
V oblasti seberozvoje vytváříme na gymnáziu bezpečný a podnětný prostor, kde se studenti učí rozumět sami sobě i druhým. Klíčovou roli v tom hraje předmět Cesty životem, který stojí na otevřených diskuzích, sdílení a systematickém rozvoji sebereflexe a sebepoznání. Studenti zde postupně mapují své vnitřní motivace, hodnoty, cíle i silné a slabé stránky a učí se vnímat vlastní pokrok i prožívání v širším kontextu svého osobního příběhu. Součástí výuky je také vědomá práce se vztahy ve třídě – učíme se, jak budovat důvěru, respekt a zdravé prostředí pro spolupráci.
Výuka má praktickou a zážitkovou podobu – pracujeme s aktivitami pro jednotlivce, dvojice i skupiny, které studentům umožňují zažít a vyzkoušet si probíraná témata v reálných situacích. Důležitou součástí jsou vedené diskuze a dialogy nad konkrétními životními situacemi, na kterých společně objevujeme různé úhly pohledu a hledáme funkční způsoby komunikace a řešení. Studenti si zároveň vedou reflexivní deník, ve kterém pravidelně zachycují své myšlenky, zkušenosti i posuny, a učí se tak vědomě pracovat se svým vlastním rozvojem. Prakticky rozvíjíme dovednosti respektující a nenásilné komunikace, které mohou studenti ihned využívat v každodenním životě.
Stále hledáme cesty, jak učit lépe – společně hledáme přístupy, které fungují pro konkrétní třídy i dnešní svět.
Pedagogická laboratoř je prostor pro pravidelná setkávání učitelů, kde společně promýšlíme výuku a sdílíme zkušenosti napříč předměty. Mluvíme o tématech jako klima třídy, používání mobilních telefonů, školní četba nebo etické otázky školy. Nejde o formální poradu ani o předmětové komise, ale o týmovou spolupráci založenou na otevřenosti, vzájemném učení (např. i formou hospitací) a hledání smysluplných cest ve vzdělávání. Laboratoř funguje jako inkubátor nápadů, z něhož vycházejí konkrétní kroky i další vzdělávání učitelů. Posiluje kulturu školy, kde je přirozené výuku rozvíjet a společně směřovat k tomu, aby pomáhala studentům lépe se orientovat ve světě.
Turnaj, ve kterém všichni zvítězili
Jak se říká – ve zdravém těle zdravý duch. I proto u nás klademe důraz na pravidelný pohyb, i když se tělu někdy zrovna nechce. Před „mlsnými“ Vánoci jsme si proto dopřáli ještě speciální sportovní turnaj v přehazované. Už několik dní předem se vedly vášnivé diskuze o složení týmů, volbě kapitánů i jejich názvech.
Když nastal den D, byli všichni včas připraveni v „kreativních“ sportovních úborech – a kupodivu si ani nikdo nezapomněl tenisky na přezutí. Lektorka a lektor tělocviku nechyběli v roli rozhodčích, mezi fanoušky se objevil i pan ředitel. Turnaj byl plný emocí, snaživých výkonů, potu i dobré nálady – a vlastně v něm nikdo neprohrál. Všichni totiž zvítězili nad svou pohodlností. Odměnou byl nejen dobrý pocit, že jsme pro sebe něco udělali, ale i čokoládové medaile a oblíbené Fidorky.
Jak může vypadat tělocvik? Elegantně!
Jsou dny, kterými se – obrazně řečeno – protančíte. My jsme se ale jedním takovým dnem protančili doslova. Strávili jsme ho v Taneční škole Vavruška, která sídlí nedaleko našeho gymnázia. Pod vedením tanečních mistrů nás čekaly ukázky i nácvik základních kroků vybraných společenských tanců. Ti z nás, kteří už taneční kurzy navštěvují, navíc předvedli svým spolužačkám a spolužákům, co všechno umí. Kromě netradiční, ale intenzivní formy pohybu šlo hlavně o zábavu a společný zážitek. A že se z toho občas zatočila hlava! Elegantní pohyb, soustředění a spousta energie – to všechno se během jednoho projektového dne podařilo zvládnout.
Nutno dodat, že jsme některé při příchodu do sálu málem nepoznali. Není divu – v obleku se do školy obvykle nechodí 🙂
Jak obraz podpoří fantazii a umocní prožitek z textu
Ilustrace a vztah obrazu a slova – to byla témata, kterým jsme se věnovali během dalšího projektového dne, kde se, jak už je u nás zvykem, přirozeně propojovala teorie s praxí. Společně se studenty jsme ve světě kolem nás hledali ilustrace a snažili se co nejvýstižněji popsat nejen jejich význam, ale i to, jak na každého z nás působí. Krátce jsme se podívali i do historie a seznámili se s našimi významnými výtvarníky, nechyběly ani ukázky bohatě ilustrovaných knih pro děti i dospělé.
To všechno se pak stalo inspirací pro naši vlastní tvorbu, které jsme se věnovali v závěrečné části dne ve skupinách. Vznikly tak linoryty ilustrující vybrané básně, autorské miniknihy vytvořené kombinací akvarelu a kresby tuší i kaligramy zachycující pocity.
H₂O – nezbytná pro život, inspirující pro umění
Cílem projektového dne bylo lépe porozumět roli, kterou voda hraje v našem životním prostředí i v každodenním životě. Se studenty jsme zkoumali vodu z různých úhlů – z pohledu přírodních věd i umění, včetně praktických chemických a fyzikálních experimentů.
Kde jinde v centru Prahy začít zkoumat vodu, než na břehu řeky Vltavy? Vyrazili jsme na Střelecký ostrov, nahrávali zvuky řeky a sbírali vzorky potřebné pro analýzu. Ve škole jsme pak vodu analyzovali „ze všech stran“ – od fyzikálních a chemických vlastností, přes geografii vodních toků až po hudební experimenty. A právě hudba byla největším překvapením: pomocí různě naplněných skleněných lahví jsme dokázali zahrát vlastní vánoční koledu.
Byl to den plný objevování, experimentování a překvapení – a hlavně ukázka toho, že voda dokáže být inspirující nejen po vědecké, ale i umělecké stránce.
Když ticho mluví a zvuk ožívá
Víte, co je to tichá komora? Je to místnost, kde se zvuk neodráží od stěn. A právě takovou místnost jsme navštívili v rámci dalšího projektového dne. Nachází se v podzemí ČVUT v Dejvicích, říká se jí také „mrtvá“, a je nejtišším místem v Praze. Což jsme si mohli vyzkoušet na vlastní kůži – lépe řečeno na vlastní uši. Byl to opravdu unikátní zážitek.
Po návratu do školy jsme zhlédli dílo amerického skladatele a zvukového umělce Alvina Luciera, nazvané I am sitting in a room. V něm Lucier opakovaně nahrává svou řeč a vytváří nahrávku nahrávky, přičemž každé opakování více a více rezonuje v prostoru, až se řeč promění v jeden souvislý tón. I my jsme se pak pustili do podobného experimentu a zkoumali, jak se námi nahraný a opakovaně přehrávaný zvuk v prostoru mění.
Chemie jako detektivka v laboratoři. Biologie – výprava do mikrosvěta
V chemické laboratoři jsme se studenty zkoumali, jak poznat, co přesně obsahuje neznámý vzorek. Prováděli jsme pokusy s kationty a činidly a pomocí změn barvy a vzniku sraženin si vyzkoušeli principy kvalitativní analýzy. Zjišt’ovali jsme také vlastnosti plynu uvolňujícího se při zahřívání vybraných látek. Stejné postupy používají vědci při kontrole vody a potravin nebo ve forenzní chemii!
V biologické laboratoři nás pak čekala práce s mikroskopy – zkoumali jsme nejrůznější vzorky a objevovali strukturu buněk. Nevěřili byste, jak fascinující může být pod mikroskopem i tak obyčejná věc, jako je kořen mrkve.
Vývoj člověka pohledem reportéra
Návštěvou Národního muzea odstartoval projektový den věnovaný vývoji lidského druhu. Hlavními hvězdami dne byly fosilie našich dávných předků – Lucy a Selam – jejichž objevy zásadně ovlivnily chápání evoluce člověka.
Na našem gymnáziu, zaměřeném na Média, komunikaci a AI, propojujeme vědecké poznatky s tvůrčí prací a moderními technologiemi. Projektové dny nám tak umožňují nejen poznávat svět kolem sebe, ale i učit se kreativně zachytit a zpracovat informace.
Výstupem tohoto dne byla tvorba krátké videoreportáže na téma Lucy. Získané poznatky z expozic věnovaných evoluci člověka, mineralogii a zoologii jsme využili při tvorbě vlastních video příběhů, které jsme jednoduše zachytili na mobil.
Během odpoledního „festivalu reportáží“ se všech sedm videí představilo porotě složené z pedagogů školy. Každý tým si odnesl symbolické ocenění – cenu Zlatého úhoře Pepy.
Jak funguje demokracie: vlastní volby a skutečný Parlament ČR zblízka
Co je to demokracie? Kterými slovy lze nejlépe vystihnout pojem politika? A na jakých principech funguje stát? Ty a další otázky související se správou věcí veřejných jsme si kladli a hledali na ně odpovědi v první části projektového dne nazvaného Studentské volby. Ta zahrnovala i “hru” na volební komisi a volební proces se vším, co k tomu náleží.
A abychom si práci politiků a vliv volebních výsledků na chod společnosti dokázali představit ještě lépe, po obědě jsme se vydali na exkurzi do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky. I to je výhoda našeho gymnázia – díky tomu, že sídlí v centru Prahy, máme to blízko do všech zajímavých a inspirativních míst.
Věda v praxi – čištění vykopávek i čištění vody
V rámci Týdne Akademie věd jsme si vybrali témata zaměřená na přírodní vědy.
Navštívili jsme Ústav struktury a mechaniky hornin AV ČR, kde jsme si vyzkoušeli různé techniky čištění kovových archeologických nálezů, například tryskání skleněnými mikrokuličkami, při kterém se odstraňuje koroze a další nečistoty. Část procesu jsme si dokonce mohli sami zkusit.
V Ústavu pro hydrodynamiku AV ČR nás vědci provedli meteorologickou stanicí a ukázali, jak se zkoumá voda v půdě a rostlinách. V chemické laboratoři jsme sledovali, jak se voda čistí a připravuje pro to, aby byla pitná. Nejzajímavější bylo vidět celý proces čištění a pochopit, jak složitou cestou musí voda projít, než se dostane do kohoutků našich domácností.
Mohli jsme si sami vyzkoušet experimenty, sledovat procesy a pochopit, jak akademická práce ovlivňuje reálný svět. Navíc den přinesl i nečekaná překvapení – v Ústavu pro hydrodynamiku nás zastihla televize Nova a objevili jsme se i v televizním vysílání.
Dozvěděli jsme se spoustu nových věcí s možností si je vyzkoušet v praxi a odnést si tak cenné zkušenosti do budoucna.
Středeční ráno jsme začali hrou na téma studentské volby. Vysvětlili jsme si několik důležitých pojmů a zodpověděli na otázky, jako co je to politika nebo co je to demokracie. Po přestávce jsme dostali pracovní listy s úryvky zákonů a otázkami na politickou stranu, která nám byla přidělena do týmu. Svou stranu každý tým zpracoval na velký papír a následně ji odprezentoval zbytku třídy.
Na začátku 3. hodiny každý dostal hlasovací lístek a mezi žáky jsme vybrali volební komisi. Připravili jsme urnu, volební místnost a šli jsme volit. Po sečtení hlasů komise přečetla výsledek.
Další hodinu jsme se dozvěděli, jak se sčítají hlasy, a sami si to vyzkoušeli. Když jsme se naobědvali, vyrazili jsme na procházku do parlamentu. Cestou jsme potkali ministra zdravotnictví Vlastimila Válka a také jsme se zastavili na několika místech, ke kterým nám pak pan ředitel sdělil zajímavá fakta.
Tímto náš projektový den skončil. Za jediný den jsme se dozvěděli spoustu nových věcí, měli jsme možnost si je vyzkoušet a vzít si z toho něco do budoucna.
Ester Slavíková
Všichni se toho hodně naučili – od organizace velké akce přes týmovou práci až po komunikaci s žáky i rodiči.
Naše škola se i tento rok zúčastnila každoroční přehlídky pražských středních škol. Byla to pro nás příležitost setkat se osobně s rodiči žáků 9. tříd, kteří uvažují o studiu na naší škole. Zároveň naši studenti, kteří se v hojném počtu akce zúčastnili, vytvořili opravdu skvělý tým.
Všichni se toho hodně naučili – od organizace velké akce přes týmovou práci až po komunikaci s žáky i rodiči. Získali také cennou zkušenost s prezentováním školy navenek a uvědomili si, jak důležitou roli hraje jasné a srozumitelné vyjadřování.
Pro nás pedagogy byla Schola Pragensis rovněž velmi přínosná. Osobní setkání se stovkami rodičů a žáků nám poskytla mnoho podnětů k zamyšlení nad tím, jaké gymnázium by si pro své děti přáli, a jejich zpětná vazba nám pomůže naši školu dále rozvíjet.
Počáteční ostych vystřídalo hravé nadšení a tvoření, doprovázené povídáním o tradicích a všeobecnou veselostí.
S nastávajícími vánočními svátky nemohlo chybět v rámci projektové středy pečení vánočního cukroví. Počáteční ostych vystřídalo hravé nadšení a tvoření, povídání si o vánočních tradicích a zvycích, poslouchání nejen vánočních písní…zkrátka panovala všeobecná veselost a nadšení z nadcházejících vánočních prázdnin. Lepkavé těsto na kokosové kuličky Raffaello díky tomu méně lepilo, perníčky nabyly obzvláště kreativních tvarů a rohlíčky byly akorát propečené. Vánoce tak můžou začít…
Krásné svátky všem!
Za projekty nestojí jen znalosti, ale skutečný zájem a osobní zkušenost.
Inspirací pro tento projektový den nám byla Přírodní škola a její přístup k badatelské výuce. Její studenti spolu s emeritním ředitelem s námi sdíleli zkušenosti ze svých expedic – příběhy hledání, objevování i odvahy klást otázky tam, kde odpovědi nejsou předem dané. Bylo cítit, že za jejich projekty nestojí jen znalosti, ale skutečný zájem a osobní zkušenost.
Na to jsme navázali vlastní prací. Studenti obou škol vytvořili smíšené týmy a vydali se do terénu, aby během krátkého času prozkoumali Karlovo náměstí z různých úhlů. Učili se dívat pozorněji, spolupracovat i formulovat závěry, které dokázali obhájit před ostatními. Ostych postupně mizel a místo něj přicházela radost z objevování a sdílení. Byl to den, který ukázal, že učení může být zábavné, smysluplné a skutečně inspirující.